Je organizace WHO krycí organizací pro převzetí vlády USA?

Analytici varují, že ratifikace pandemické smlouvy Světové zdravotnické organizace (WHO) a změn Mezinárodních zdravotnických předpisů by mohla zbavit národní státy suverenity a předat rozhodovací pravomoci v oblasti veřejného zdraví do rukou WHO a jejího generálního ředitele.

Poznámka redakce: Toto je první část dvoudílného seriálu o tom, jak by navrhovaná pandemická smlouva Světové zdravotnické organizace a změny Mezinárodních zdravotnických předpisů mohly zbavit státy a lidi suverenity v rozhodování o zdraví.

Světové zdravotnické shromáždění (WHA) Světové zdravotnické organizace (WHO) se sejde 21.-30. května v Ženevě ve Švýcarsku, aby projednalo navrhovanou „pandemickou smlouvu“ a změny Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR).

Mnozí analytici varovali, že ratifikace jednoho nebo obou těchto nástrojů by snížila nebo zcela zbavila národní státy suverenity a svěřila rozhodovací pravomoci v oblasti veřejného zdraví do rukou WHO a jejího generálního ředitele.

Podrobnosti o tom, jak by k tomu mohlo dojít v USA, je však obtížné určit – částečně kvůli utajení jednání a částečně kvůli složité kombinaci vnitrostátního a mezinárodního práva, která by musela vstoupit do hry, aby došlo k odebrání suverenity USA.

„Pokud budou tyto dodatky a tato pandemická smlouva schváleny, pak by to v podstatě znamenalo konec naší národní suverenity,“ uvedla právnička Reggie Littlejohnová, spoluzakladatelka Koalice za suverenitu, zakladatelka a předsedkyně organizace Ženská práva bez hranic a spolupředsedkyně pracovní skupiny Stop očkovacím pasům.

Francis Boyle, doktor práv, profesor mezinárodního práva na Illinoiské univerzitě a odborník na biologické zbraně, který v roce 1989 vypracoval návrh zákona o boji proti biologickým zbraním, souhlasil. Navrhované nástroje WHO označil za „pokus o ovládnutí Spojených států amerických s využitím WHO jako zástěrky pro tento účel“.

„Podporuje to americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, Bill Gates, čínská komunistická diktatura, Big Pharma a průmysl biologických zbraní,“ uvedl Boyle.

Boyle řekl, že proti diktátu přicházejícímu z Washingtonu v souvislosti s řešením pandemie se objevilo tolik odporu, „že se tyto elity rozhodly obrátit na organizaci WHO a využít WHO jako krycí organizaci k dosažení svých cílů“.

Autor a moderátor podcastu Frank Gaffney, zakladatel a prezident Centra pro bezpečnostní politiku a spoluzakladatel Koalice za suverenitu, jmenoval některé další klíčové aktéry podporující návrhy WHO. Řekl:

„Je trochu nejasné, jak to dopadne, ale zdá se, že lidé, kteří nám to předkládají, nejen WHO, ale i čínská komunistická strana, Bill Gates, Big Pharma a Světové ekonomické fórum – a v neposlední řadě samozřejmě i americká vláda – jsou odhodláni pokusit se věc prosadit, pokud možno tak, aby nikdo pořádně nevěděl, že se to děje, natož jaké to bude mít důsledky pro naši zemi a pro lidi milující svobodu na celém světě.“

Boyle, který studoval smlouvy sahající až k první mírové konferenci v Haagu v roce 1899, uvedl, že pandemická smlouva „vstoupí automaticky v platnost okamžitě po jejím podpisu“, a dodal, že neví o žádné takové smlouvě, která by v současnosti existovala a která by to dělala.

„Budete mít medicínsko-globální policejní stát, který bude vydávat příkazy až tady ve Spojených státech,“ řekl Boyle, „v rozporu s místními státními zdravotními úřady, vaším guvernérem, vaším místním generálním prokurátorem, vaším místním generálním lékařem a v rozporu se všemi vašimi demokraticky zvolenými úředníky, aby toho dosáhl.“

Změny IHR přinesou stejný výsledek jinými prostředky a „dají tyto totalitní diktátorské pravomoci Dr. Tedrosovi [generálnímu řediteli WHO],“ řekl Boyle.

Nezávislý novinář a výzkumník James Roguski uvedl, že jedním ze způsobů, jak bude tato eroze suverenity provedena, je moc peněženky. Řekl:

„Už dříve jsem v příručce pro zahraniční záležitosti Spojených států vydoloval, že při jakémkoli vyjednávání o smlouvě musí být zohledněny rozpočtové požadavky dohody… Mají to konzultovat s Kongresem.“

„A tak musí být implementována do zákona, aby byla financována. A pokud souhlasíte s utrácením miliard dolarů, v podstatě tím berete lidem právo rozhodovat prostřednictvím Kongresu o tom, jak se peníze utratí. To se zdá být útokem na suverenitu v tom, jak utrácíte své peníze.“

Podle Littlejohnové „pokud tyto dva nástroje spojíte dohromady … skončíte tím, že vytvoříte globální biomedicínský totalitní stát dohledu. A ten funguje mnoha způsoby.“

Podle nejnovějšího návrhu změn IHR Littlejohnová řekla: „Chtějí vyškrtnout slovo ‚nezávazný‘, takže IHR by se staly závaznými a WHO by se z poradního orgánu stala orgánem regulačním.“

Návrh na vyškrtnutí výrazu „nezávazný“ přišel z Bangladéše, uvedla Littlejohnová a dodala, že „v dodatcích k IHR je formulace, která umožňuje WHO zasáhnout a převzít pravomoci i bez vyhlášení pandemie nebo stavu ohrožení veřejného zdraví. Musí se pouze jednat o potenciální riziko pro veřejné zdraví.“

Roguski uvedl, že toto ustanovení, jež odkazuje na uznání potenciální „pandemické situace“ na rozdíl od skutečné pandemie, navrhla EU.

Littlejohnová rovněž citovala ustanovení smlouvy o pandemii (strana 23, článek 17), které WHO umožňuje „řešit nepravdivé, zavádějící dezinformace nebo dezinformace“ ve jménu posílení pandemické gramotnosti nebo gramotnosti v oblasti veřejného zdraví.

„[V pododdíle B] se uvádí, že se strany … dohodly na pravidelném naslouchání a analýze sociálních sítí s cílem zjistit výskyt a profily dezinformací … Jedná se tedy o dohled a cenzuru, které jsou ve smlouvě nastaveny,“ dodala.

Dr. David Bell, lékař v oblasti veřejného zdraví a konzultant v oblasti biotechnologií a bývalý ředitel globálních zdravotnických technologií ve společnosti Intellectual Ventures Global Good Fund, napsal pro The Daily Sceptic, že oba navrhované nástroje WHO „mají za cíl zrušit staletí demokratických reforem, které založily suverenitu u jednotlivců, a tím i u jejich státu“.

Obcházení státní a místní kontroly?

Podle Boylea není jasné, jak přesně budou navrhovaná pandemická smlouva a dodatky IHR použity k nahrazení vnitrostátního práva USA. Uvedl však, že toho bude pravděpodobně dosaženo kombinací několika domácích zákonů, dokumentů, právních ustanovení a soudních rozhodnutí.

Prvním z těchto dokumentů je společná rezoluce obou komor Kongresu, která USA zmocňuje k přistoupení ke Světové zdravotnické organizaci, uvedl Boyle a vysvětlil, že společná rezoluce Kongresu je stejná jako zákon. „Po ratifikaci společného usnesení podepsal prezident Truman Ústavu WHO a ta byla odeslána do depozitáře,“ řekl Boyle.

To podle Boylea znamená, že „Ústava WHO … je stejná jako nějaká smlouva, která obdržela radu a souhlas dvou třetin Senátu a je nejvyšším zákonem země podle článku 6 Ústavy USA … takže vlastně nezáleželo na tom, že Senát nedal radu a souhlas svýma dvěma třetinami hlasů“.

„Článek 19 Ústavy WHO dává Světové zdravotnické organizaci pravomoc přijímat úmluvy nebo dohody – jako je smlouva o pandemii – dvoutřetinovým hlasováním,“ řekl Boyle.

Vzhledem k tomu, že ve WHA neexistuje požadavek na usnášeníschopnost, „mohl by to být velmi malý počet států, které se skutečně dostaví,“ řekl Boyle. V důsledku toho by „předseda WHA … mohl vstát a říci: ‚Navrhuji, aby byla přijata konsensem, pokud nikdo nebude proti,‘ a je to.“

Ústava WHO obchází Kongres USA prostřednictvím ustanovení, že jakákoli smlouva „může předběžně vstoupit v platnost po schválení WHA“, řekl Boyle.

Podle Boylea je to v rozporu s ústavou WHO a USA a také s „běžnou praxí podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu“, což je mezinárodní dohoda upravující smlouvy mezi státy, která podle něj „nestanovuje, že by smlouvy mohly předběžně vstoupit v platnost po jejich podpisu nebo schválení“.

Littlejohnová poznamenala, že po schválení WHA může „prozatímně vstoupit v platnost“ nejen jakákoli smlouva, ale i části smluv nebo dohod. V důsledku toho „může být pandemická smlouva jako celek nebo její část prozatímně uplatňována … je možné, že některé části smlouvy“ mohou být schváleny tento měsíc a mohou prozatímně vstoupit v platnost.

Malajsie navrhla změnu článku 42 pozměňovacích návrhů MZP s tím, že doporučení musí být provedena „co nejdříve“, uvedl Boyle. Výsledkem je, že „pokud je třeba doporučení provést, stávají se najednou závaznými. Tím se vzdáváme suverenity a svobod na celém území.“

Dalším dokumentem, který může být použit ke zbavení USA suverenity, je zákon o národní obraně pro fiskální rok 2023 (NDAA), řekl Boyle. Tento zákon obsahuje formulaci „usnadňující národní schopnost dodržovat a dodržovat … další relevantní rámce, které přispívají ke globální zdravotní bezpečnosti“.

„Bidenova administrativa může zaujmout stanovisko, že kvůli NDAA na rok 2023 může jednoduše rovnou přistoupit k podmínkám pandemické smlouvy bez rady a souhlasu Senátu,“ řekl Boyle. „Ve chvíli, kdy to bude oznámeno z WHA, může Biden říci: ‚Odvolávám se na NDAA‘, aby dodržoval a dodržoval ‚další relevantní rámce, které přispívají ke globální zdravotní bezpečnosti‘.“

Podle Littlejohnové ta formulace, která uvádí, že USA jsou „povinny dodržovat a řídit se všemi relevantními rámci, které přispívají ke globální zdravotní bezpečnosti“, pravděpodobně zahrnuje oba nástroje WHO. „Mohou argumentovat tím, že … to prošlo Kongresem … už jsme se to zavázali ‚dodržovat a řídit se‘,“ řekla Littlejohnová.

Boyle dodal, že NDAA zahrnuje také zákon o globální prevenci pandemií a biologické bezpečnosti z roku 2022, který „připravuje půdu pro změny IHR a tuto smlouvu“. Argumentoval, že skrze tento mechanismus „Kongres USA již dal své oprávnění jak dodatkům IHR, tak smlouvě“.

Tato ustanovení by obcházela 10. dodatek Ústavy USA, který říká, že policejní pravomoci jsou v rukou států, nikoli federální vlády.

„Policejní pravomoci zahrnují i veřejné zdraví,“ řekl Boyle, „takže Bidenova administrativa by mohla okamžitě po schválení smlouvy WHA (Světovým zdravotnickým shromážděním) zaujmout stanovisko, že bychom mohli celou tuto smlouvu prozatímně uvést v platnost, a tím by se 10. dodatek obešel,“ pod záštitou NDAA, prostřednictvím klauzule o nadřazenosti ústavy.

Boyle citoval dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, U.S. v. Belmont (1937) a U.S. v. Pink (1942), „kde Nejvyšší soud potvrdil dohody výkonné moci jako ústavní ekvivalent smluv, pokud jde o obcházení 10. dodatku Ústavy USA – to je to nebezpečí, které zde hrozí“.

Podle Boylea byly sice současné IHR, přijaté v roce 2005, „pouze doporučené“, nicméně americká vláda a ministerstvo zahraničí USA „zaujaly stanovisko, že se jedná o závaznou mezinárodní dohodu, kterou uvedly v publikaci nazvané U.S. Treaties in Force“.

„Jsou tam dodnes,“ řekl Boyle, „což znamená, že i když nedostaly radu a souhlas dvou třetin Senátu, přesto byly schváleny výkonnou složkou vlády v souladu s Ústavou WHO, která byla zase schválena touto společnou rezolucí Kongresu.“

Boyle tvrdil, že „celý tento proces … byl vyvolán skutečností, že zde ve Spojených státech existovala velká domácí opozice na státní a místní úrovni vůči všem příkazům přicházejícím z Washingtonu … včetně lockdownů a nařízení o očkování“.

V důsledku toho, řekl Boyle, „když viděli, jak velký odpor proti těmto totalitním opatřením v rámci pandemie COVID existuje, rozhodli se obejít veškerou tuto státní a místní opozici a 10. dodatek a státní a místní samosprávy tím, že se obrátili na WHO a to vše proměnili v mezinárodní smlouvu nebo dohodu.“

„Pak se sem mohou oklikou vrátit a donutit státní a místní samosprávy a demokraticky zvolené úředníky, aby tuto mezinárodní dohodu dodržovali,“ řekl.

„Pointa je, že za tím vším stojí Bidenova administrativa, která to rozhodně hodlá uskutečnit,“ řekl Boyle. „NDAA, smlouva a nařízení jsou součástí balíčku, který má přinejmenším dodatky k IHR převálcovat přímo na místě. Je jasné, že Fauci a ministerstvo zahraničí … za tím vším stojí, vše je koordinováno a oni to hodlají provést.“

Původně zveřejněno na stránkách webu The Defender

Suggest a correction