Pandemická smlouva WHO je „útokem na naše svobody“: Člen parlamentu

Jistý britský poslanec varoval, že navrhovaná smlouva Světové zdravotnické organizace (WHO) o prevenci a připravenosti na pandemie představuje „útok na naše svobody“ a vytvořila by „rozsáhlý mechanismus dohledu nad veřejným zdravím“.

V pondělí poslanci debatovali o tom, zda by vláda měla uspořádat referendum o zapojení Spojeného království do smlouvy WHO o pandemii (pdf).

Podnětem k debatě byla petice na toto téma, jež shromáždila více než 156 000 podpisů.

V roce 2021 vydali světoví lídři „naléhavou výzvu“ k uzavření mezinárodní pandemické smlouvy, kterou spolupodepsal bývalý premiér Boris Johnson.

WHO uvedla, že takové opatření by signalizovalo „politickou akci na vysoké úrovni potřebnou k ochraně světa před budoucími zdravotními krizemi“.

Nová mezinárodní smlouva

Smlouva se však setkala s podezřením a obavami od některých, kteří se domnívají, že by organizaci WHO předala více pravomocí a suverenity.

Konzervativní poslanec Nick Fletcher při zahájení rozpravy uvedl, že „existuje snaha, aby WHO získala policejní pravomoci v oblasti reakce na pandemie, a naše vláda se tím musí vážně zabývat“.

Konzervativní poslanec Danny Kruger uvedl, že během pandemie COVID-19 došlo k „nadměrné globální spolupráci a nedostatečné nezávislosti a rozhodně ne k dostatečné parlamentní kontrole“.

„Zpochybňuji navrhované předpisy a smlouvu, protože jsou zcela a od základu špatné a představují útok na naše svobody,“ řekl.

Kruger zmínil, že spolupracoval s kampaňovou skupinou UsForThem, která zastupovala děti a mladé lidi během lockdownů COVID-19, která je „nyní velmi znepokojena tím, co by návrh WHO mohl znamenat pro nejzranitelnější lidi v naší společnosti“.

Kruger uvedl, že „potřebujeme spolupráci a strategickou vizi, ale ne, nepotřebujeme stále více centralizovaných řešení“.

Tvrdil, že nařízení navrhují „vytvoření rozsáhlého mechanismu neustálého dohledu nad veřejným zdravím na veřejné náklady“.

„Pokud se samotná WHO vůbec o něco opírá, tak to by bylo z podstatné části financováno farmaceutickým průmyslem,“ dodal.

To se podle něj „rovná rozsáhlému přesunu moci na WHO“.

Uvedl, že některá z těchto nových nařízení by zahrnovala umožnění právně závazných povinností pro země, které by nařídily finanční příspěvky na financování činností v oblasti reakce na pandemii.

Tato nařízení by mohla „přebít národní procesy schvalování bezpečnosti vakcín, terapií založených na genech, zdravotnických prostředků a diagnostiky,“ uvedl.

Pravomoci WHO

Kruger také uvedl, že pravomoci WHO se „potenciálně“ rozšíří na to, že budou nařizovat zemím uzavírat hranice, omezovat cestování, sledovat kontakty a odmítat vstup do zemí.

Uvedl, že by to mohlo vést k nucené karanténě, lékařským prohlídkám, prokazování očkování a „nucené medikaci osob“.

„Tyto pravomoci mohou být uplatněny nejen v případě, že již byla vyhlášena pandemie; WHO si tyto pravomoci nárokuje, když prostě existuje potencionální možnost takové mimořádné situace,“ řekl.

Nezávislý poslanec Andrew Bridgen uvedl, že má „opravdu obavy, zda kolegové smlouvu skutečně četli“.

„Protože je jasné, že když z ní pozměňovacím návrhem vyjmeme slova ‚nezávazné‘, smlouva se stane závaznou. Jsou to závazné smlouvy: pokud nic neuděláme, jsou závazné, právně závazné napříč všemi státy,“ řekl.

Labouristický poslanec John Spellar uvedl, že ve Spojených státech existuje „jedovatá žumpa pravicového ekosystému konspiračních teorií“ a že „některé otázky již řeší mezinárodní orgány“.

„Jsem velkým příznivcem našeho spojenectví s USA, ale uvnitř nich existuje děsivá subkultura těch, kteří žijí konspiračními teoriemi,“ dodal.

Spellar uvedl, že smlouvy jsou „součástí zapojení do světa, pokud nechceme být jako Severní Korea a mít politiku pro poustevníky“.

„To, čeho jsme svědky, je přehnaná reakce a hysterie,“ dodal.

„Opak toho, co je potřeba“

Alan Miller, spoluzakladatel organizace Together Declaration, která se zasazovala o občanské svobody během lockdownů COVID-19, sdělil e-mailem deníku The Epoch Times, že národní státy „musí demokraticky rozhodnout o tom, co je potřeba“.

„Myšlenka, že by se dodatky k pandemické připravenosti prosazované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) – známé jako Mezinárodní zdravotnické předpisy (IHR) – měly stát závazným stanoviskem všech národních států, je více než směšná. Národní státy musí demokraticky rozhodnout o tom, co je potřeba,“ řekl.

„Ve Velké Británii jsme měli naprosto adekvátní strategii připravenosti na pandemii, ale byla zavržena, aby se zavedly škodlivé zbytečné lockdowny a omezení, kterými všichni trpíme ještě nyní,“ dodal.

Miller uvedl, že ačkoli státy budou muset ratifikovat jakékoli změny, „skutečnost, že jeden člověk se může domnívat, co je ‚nezbytné‘ ve WHO, a vzápětí je to všude, tak to je opakem toho, co je potřeba“.

„V organizaci Together budeme i nadále trvat na tom, aby u jakýchkoli opatření byla provedena analýza nákladů a přínosů, aby byla zajištěna parlamentní kontrola, transparentnost a aby veřejnost byla v centru dění, včetně svobodné diskuse a kritiky,“ dodal.

Molly Kingsleyová, spoluzakladatelka organizace UsForThem, sdělila deníku The Epoch Times e-mailem: „Poslanci, kteří se uchylují k recitaci minulých úspěchů WHO v nesouvisejících oblastech a zároveň házejí špínu na ty, kteří kladou náročné otázky, se zdají být slepí k měnící se povaze financování WHO a konfliktům.“

V březnu vláda uvedla, že postoj Spojeného království k přesné podstatě smlouvy „se teprve uvidí, jak budou pokračovat jednání“.

Původně publikoval server Epoch Times

Suggest a correction