Neoficiální otázky a odpovědi k mezinárodním zdravotnickým předpisům
1.Proč tyto neoficiální otázky a odpovědi?
Světová zdravotnická organizace (WHO) na svých internetových stránkách uvádí sekci otázek a odpovědí k navrhovaným nástrojům pro mimořádné situace v oblasti zdraví. Tento dokument nedostatečně charakterizuje návrhy změn, které mají závažné důsledky pro základní lidská práva a demokratický proces. Proto jsou zde ty návrhy a jejich důsledky na základě pracovních verzí od organizace WHO blíže vysvětleny, aby podpořily informované rozhodování států, zákonodárců, volených osob a veřejnosti.
2. Co jsou to MZP (2005)?
Mezinárodní zdravotní předpisy (IHR) tvoří právně závazný mezinárodní nástroj přijatý podle článku 21 Ústavy WHO, který vyžaduje přijetí pouze prostou většinou členských států. Poprvé byly přijaty v roce 1951 a jsou periodicky upravovány. Současná verze byla přijata v roce 2005 a vstoupila v platnost v roce 2007. Jejími smluvními stranami je 196 států, včetně 194 členských států WHO.
Účelem IHR (2005) bylo zlepšit koordinaci mezinárodního dozoru a reakce na mimořádné zdravotní události, zejména pandemie, s cílem: „předcházet, chránit, kontrolovat a zajistit reakci veřejného zdraví na mezinárodní šíření nemocí způsoby, které jsou přiměřené a omezené na rizika pro veřejné zdraví a které zabraňují zbytečnému zasahování do mezinárodního provozu a obchodu.“
3. Jaké jsou závazky smluvních států?
IHR (2005) obsahují ustanovení a přílohy s různými úrovněmi závazků pro smluvní státy, které se týkají dozoru nad ohnisky nákaz, hlášení, sdílení informací a budování kapacit vnitrostátních zdravotnických orgánů.
Předpisy v současném znění mají za cíl respektovat suverenitu států a ponechávají státům velkou míru flexibility, volnosti v rozhodování a uvážení, pokud jde o ohniska nákazy, která je třeba posoudit, ale obsahují některá povinná opatření, která je třeba přijmout.
4. Jaké jsou současné pravomoci WHO podle IHR (2005)?
Generální ředitel WHO (GŘ) má pravomoc vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC). WHO je oprávněna informovat ostatní státy, a to i bez souhlasu dotčeného státu, a svolat výbor pro mimořádné situace. Ačkoli jsou pandemie historicky vzácné, byla tato pravomoc od roku 2020 využita třikrát, a to v souvislosti se SARS-CoV-2, Mpox (dříve opičí neštovice) a ebolou.
Generální ředitel má pravomoc vydávat dočasná doporučení státům v rámci PHIEC týkající se osob, nákladu, kontejnerů, dopravních prostředků, zboží a poštovních zásilek. Tato opatření zahrnují omezující opatření, jako je uzavření hranic, nucená karanténa osob, povinné lékařské prohlídky, testování a očkování, sledování kontaktů a screening (článek 18). WHO je rovněž pověřena vydávat „stálá doporučení vhodných zdravotních opatření“ s cílem zajistit lepší provádění nařízení (čl. 16).
5. Jsou současná dočasná a stálá doporučení WHO závazná?
Ne. tato doporučení jsou nezávazná (čl. 1), což znamená, že se státy mohou rozhodnout, že se jimi nebudou řídit, aniž by to mělo následky. To požadovaly státy, které přijaly MZP (2005), jako prostředek k zachování své suverenity před možným zneužitím pravomocí nevolených mezinárodních úředníků.
6. Proč se navrhují změny?
Objevily se argumenty, že změny MZP jsou nutné kvůli rostoucímu riziku pandemií, ale jak uvádí WHO, ty jsou historicky nepodložené, neboť úmrtnost se za posledních 120 let snížila s příchodem antibiotik, lepší lékařské péče a lepších podmínek pro život.
Stejně tak argumenty, že se zvyšuje interakce mezi lidmi a zvířaty, tak ty jsou neslučitelné s neustálým úbytkem životního prostředí a biologické rozmanitosti a se snižováním počtu lidí žijících v úzkém a dlouhodobém kontaktu s hospodářskými nebo volně žijícími zvířaty.
Soukromí investoři a komerční zájmy se stále více podílejí na financování WHO, zatímco soukromé i státní financování je nyní „specifikované“, což znamená, že sponzoři rozhodují o tom, jak WHO poskytnuté finanční prostředky použije. Farmaceutický průmysl, který dominuje korporátnímu financování, a hlavní soukromí sponzoři nashromáždili díky reakci na Covid-19 značné bohatství. Tito sponzoři také řídí paralelní organizace zaměřené na očkování, totiž alianci Gavi a CEPI. Dva hlavní státní sponzoři, Spojené státy americké a Německo, mají velké investice do reakcí založených na očkování a to kvůli mimořádným zdravotním situacím.
Světová zdravotnická organizace je rovněž silně ovlivňována nedemokratickými politickými zájmy prostřednictvím jmenování generálního ředitele a vyšších úředníků, složení výkonné rady a svého řídícího orgánu, Světového zdravotnického shromáždění (WHA). Její činnost a politika se proto nezakládá na přístupu k lidským právům a svobodě jednotlivce, kterým se údajně řídí většina ústavních demokracií.
Zdá se tedy, že komerční a jiné zájmy jsou významným podnětem k větší centralizaci kontroly v naléhavých zdravotních situacích, pravděpodobně vedené příležitostí k zisku, zatímco stanovení priorit na základě zátěže nemocí a norem lidských práv se zdá být méně významnou hnací silou.
7. Kdo stojí za procesem změn?
Rozhodnutí o zahájení procesu změn přijala výkonná rada složená z 34 osobností ze zvolených členských států v lednu 2022 s tvrzením, že je třeba naléhavě jednat v zájmu řešení potenciálních mimořádných situací v oblasti mezinárodního zdraví.
Jak je v systému OSN obvyklé, proces pravděpodobně iniciovala a podporuje skupina silných států, které úzce spolupracují se sekretariátem WHO, aby prostřednictvím mezivládního procesu dosáhly zamýšlených výsledků. Všechny předchozí návrhy změn, které byly projednány a schváleny v roce 2022 řídícím orgánem WHO, totiž Světovým zdravotnickým shromážděním, byly navrženy Spojenými státy americkými. Nové návrhy vyzývají k lepšímu dodržování MZP, větší kontrole WHO a států nad činností občanů, a tudíž k omezení lidských práv a svobody jednotlivců. To je prosazováno ve jménu spravedlnosti a vyššího dobra, což odráží strategie prováděné v reakci na Covid-19 v protikladu k předchozím pokynům v oblasti veřejného zdraví a normám v oblasti lidských práv.
Část prvního souboru změn byla přijata v květnu 2022 konsensem prostřednictvím tzv. výboru A 75. na zasedání WHA, tedy bez formálního hlasování. Tyto změny, které mají vstoupit v platnost za dva roky (2024), zkrátí lhůtu pro zamítnutí a výhrady k (budoucím) změnám MZP z 18 měsíců na 10 měsíců.
8. Co se navrhuje pro omezení suverenity států a jedinců?
Cílem několika návrhů je rozšířit účel a oblast působnosti MZP na „všechna rizika s potenciálem ovlivnit veřejné zdraví“ (změna čl. 2). Nezávazná doporučení by se stala závaznými (změny článku 1 a nový článek 13A).
Cílem mnoha návrhů je omezit suverenitu států a dát úředníkům WHO (generálnímu řediteli, regionálním ředitelům, technickým pracovníkům) nové a rozsáhlé pravomoci, včetně vydávání závazných doporučení. Státy, které změny neodmítnou, se „zavazují“ řídit se doporučeními GŘ (čl. 13A). K nim se připojují návrhy na zřízení širší byrokracie v oblasti veřejného zdraví na národní, regionální a mezinárodní úrovni, jakož i nových subjektů a platforem, které mají monitorovat a zajišťovat dodržování doporučení ze strany států.
Podle současných návrhů budou držitelé duševního vlastnictví nuceni vzdát se svých výhradních práv v rámci pandemií, když WHO uplatní svůj „mechanismus přidělování„, jehož cílem je zajistit – podle názorů WHO – spravedlivý přístup k lékařským potřebám (nový čl. 13A).
Pokud by byl tento návrh přijat, mohl by GŘ WHO kdykoli diktovat omezení a jiná opatření v případě jakéhokoli potenciálního rizika.
Omezena bude také svoboda diskutovat a oponovat doporučením WHO. Návrhy vyzývají WHO a státy, aby bojovaly proti nesprávným a dezinformačním informacím (změna čl. 44 odst. 2), a to na základě předpokladu, že vědecké poznatky a správnost v oblasti veřejného zdraví vycházejí z jediné organizace a těch, kteří s ní spolupracují, a nikoli z pokračujícího otevřeného procesu zkoumání a diskuse.
9. Jaká současná nepovinná doporučení by se stala povinnými?
Stálá doporučení a dočasná doporučení, která jsou v současné době pouhým doporučením WHO a nejsou závazná, se stanou závaznými (čl. 1 a 13A). Mezi stálá doporučení budou patřit také doporučení „týkající se přístupu a dostupnosti zdravotnických produktů, technologií a know-how, včetně mechanismu přidělování pro jejich spravedlivý a rovný přístup“ (změna čl. 16), což znamená povinné zabavení a převod zdravotnických produktů na žádost WHO.
V současné době mohou státy posuzovat události v oblasti veřejného zdraví a rozhodovat o tom, jaká opatření a jakou politiku přijmout. Podle nových návrhů může WHO vyhlásit stav nouze, a to i v případě pouhého potenciálního ohrožení, bez souhlasu státu a nařídit opatření v oblasti veřejného zdraví, která je třeba dodržovat (změna čl. 12, nový čl. 13A).
Doporučení (čl. 18 odst. 1) týkající se osob zahrnují:
- přezkoumání historie cestování v postižených oblastech;
- přezkoumání dokladu o lékařském vyšetření a případných laboratorních analýz;
- vyžadovat lékařské vyšetření;
- přezkoumání dokladu o očkování nebo jiné profylaxi;
- vyžadovat očkování nebo jinou profylaxi;
- umístit podezřelé osoby pod dohled veřejného zdravotnictví;
- provádět karanténu nebo jiná zdravotní opatření pro podezřelé osoby;
- provádět izolaci a léčbu postižených osob;
- implementovat sledování kontaktů podezřelých nebo postižených osob;
- odmítnout vstup podezřelým a postiženým osobám;
- odmítnout vstup nepodezřelých osob do postižených oblastí a
- provádět kontroly při odchodu a/nebo omezení pro osoby z postižených oblastí.
K zajištění dodržování ze strany státu se navrhují nové mechanismy (tzv. Univerzální periodická kontrola zdraví, „posílený kontrolní mechanismus k MZP“) a orgány (Výbor pro provádění, Výbor pro dodržování) (resp. změna čl. 5 odst. 1, nový článek 53A a nová kapitola IV).
10. Jaký je časový harmonogram?
Proces změn je v rukou pracovní skupiny WHO (WGIHR), jejímž úkolem je zefektivnit, přezkoumat a vyjednat výsledek týkající se více než 300 navrhovaných změn. Bylo oznámeno, že WGIHR předloží konečné znění k posouzení 77. Světovému zdravotnickému shromáždění v květnu 2024. Pokud bude přijato (vyžaduje to souhlas 50 procent přítomných), budou mít státy 10 měsíců na jeho odmítnutí, poté vstoupí v platnost pro státy, které jej neodmítnou, o 2 měsíce později.
11. Jaká je pravděpodobnost, že tyto změny budou přijaty?
Pokud budou předloženy k hlasování, k jejich přijetí stačí prostá většina 194 přítomných a hlasujících států Světového zdravotnického shromáždění (pandemická smlouva však bude vyžadovat dvoutřetinovou většinu hlasů). Případně může být jednáním pověřen výbor Shromáždění, který jednoduše dosáhne konsensu.
Zdá se, že obě cesty pravděpodobně povedou k přijetí. Aby se tomu zabránilo, musela by většina přítomných států aktivně hlasovat proti. Mezi delegacemi členských států je patrný jen malý nesouhlas, ale je pravděpodobné, že některé formulace budou upřesněny a některé pozměňovací návrhy nemusí být předloženy k hlasování v roce 2024.
12. Jaký to bude mít dopad na obyčejné lidi?
Pokud budou pozměňovací návrhy přijaty, budou úředníci WHO v ústředí (Ženeva, Švýcarsko) nebo v regionální kanceláři WHO (pozměňovací návrh k článku 18) lidem ukládat lockdowny, uzavírání hranic, karantény, testování a požadavky na očkování. Takovéto mandáty se dotýkají práv na individuální a tělesnou suverenitu, včetně práva na volbu lékařské péče, práva na práci, vzdělání, cestování a dodržování kulturních, rodinných a náboženských zvyklostí. Zkušenosti z reakce na Covid-19 ukazují, že tato omezení budou pravděpodobně uplatňována bez ohledu na individuální riziko, včetně institutu hromadného očkování bez ohledu na individuální riziko nebo předchozí expozici nemoci.
Tato opatření budou mít negativní dopad na národní ekonomiky v důsledku uzavření hranic, omezení obchodu a přerušení zásobování. Omezení mezinárodního obchodu a cestovního ruchu, které jsou významným zdrojem příjmů mnoha menších ekonomik a ekonomik s nízkým HDP, situaci ještě zhorší. Zvýšená chudoba je spojena se zkrácením očekávané délky života, a zejména s vyšší kojeneckou úmrtností v zemích s nízkými příjmy.
Nové změny mohou být využity k ospravedlnění přijetí zákonů a předpisů, které kriminalizují nesprávné a dezinformační informace a odkazují na informace a názory, které jsou v rozporu s názory WHO (změna čl. 44).
13. Jaká je pravděpodobnost, že WHO tyto požadavky přijme?
V polovině roku 2022 vyhlásil generální ředitel PHEIC kvůli opičím neštovicím, navzdory doporučení Výboru pro mimořádné situace, a poté, co celosvětově zemřelo pouhých 5 lidí v rámci velmi jasně vymezené demografické skupiny. Vyhlášení zůstalo v platnosti až do května 2023, přestože celosvětově zemřelo pouze 140 osob.
Ohnisko PHEIC Covid-19 trvalo více než 3 roky, ačkoli úmrtnost byla do značné míry omezena na osoby vyššího věku s určitými komorbiditami, poinfekční imunita se ukázala jako vysoce ochranná během prvního roku a úmrtnost na infekci na globální úrovni byla téměř stejná jako u chřipky. Navrhovaná pandemická smlouva, která doprovází změny MZP (IHR), zavádí koncepci tzv. Jednoho zdraví (One Health), jež rozšiřuje potenciální hrozby na jakoukoli potenciální změnu v biosféře, která může ovlivnit lidské zdraví a blahobyt, zatímco změny MZP (IHR) zdůrazňují zahrnutí „potenciální“ škody, nikoli prokázané škody, což poskytuje velmi široký rozsah pro odůvodnění PHEIC.
Prohlášení WHO o potenciální hrozbě „další pandemie “ jsou v rozporu s jejími vlastními historickými záznamy o vzácnosti pandemií. Významné komerční a soukromé zájmy, které těžily z reakce na Covid-19, jsou také silně zapojeny do agendy zdravotnických mimořádných událostí a jsou přímými sponzory činností WHO v oblasti reakce na epidemie.
Zdá se proto velmi pravděpodobné, že vyhlášení PHEIC bude v příštích letech vyhlašováno stále častěji, protože tato vyhlášení budou poskytovat jasný prospěch těm, kteří tento proces ovlivňují.
14. Jaký je návrh pandemické smlouvy?
Souběžně s tímto procesem se připravuje jakási pandemická smlouva nebo „dohoda“ (CA+ ), která má podobné motivy a pravděpodobně vzniká ve stejné skupině států. Byl rovněž oznámen stejný časový harmonogram. Na rozdíl od navrhovaných změn, které lze schválit prostou většinou nebo konsensem, bude tato smlouva pravděpodobně vyžadovat souhlasné hlasování nejméně dvou třetin přítomných a hlasujících členských států. Poté ji musí ratifikovat třicet států a může vstoupit v platnost o 30 dní později. Některá ustanovení mohou vstoupit v platnost dříve.
15. Je připravenost na pandemii oprávněná?
Pandemie hrály v historii lidstva významnou roli. Historicky byla většina z nich způsobena bakteriálními infekcemi, které často zhoršovala špatná hygiena. Takové pandemie jsou nyní snadno zvládnutelné. Předpokládá se, že při poslední závažné pandemii, španělské chřipce (influenze) v letech 1918-19, byla většina úmrtí způsobena sekundárními bakteriálními infekcemi, které by se dnes daly léčit antibiotiky. WHO zaznamenala pandemie chřipky v následujících 100 letech pouze třikrát, přičemž při každé z nich zemřelo mnohem méně lidí, než kolik jich v současnosti ročně umírá na tuberkulózu. Úmrtnost v epidemii Covid-19 je obtížné posoudit, protože definice a hlášení se lišily, průměrný věk souvisejícího úmrtí byl vyšší než 75 let a reakce veřejného zdravotnictví zvýšila úmrtnost na jiné nemoci.
Většina úmrtí na Covid-19 byla spojena se závažnými komorbiditami, zejména těmi, které souvisejí s metabolickým syndromem, jako je diabetes, mellitus a obezita. Až třetina úmrtí spojených s Covid-19 byla také spojena s poruchou imunity v důsledku nedostatku vitaminu D a dalších mikroživin.
Pandemie jsou tedy v moderní době vzácné a představují relativně nízkou zdravotní zátěž, zejména ve srovnání s rostoucí zátěží metabolickými chorobami a endemickými infekčními chorobami v zemích s nižšími příjmy. Připravenosti, pokud jde o snížení úmrtnosti, lze pravděpodobně nejlépe dosáhnout řešením základních poruch vrozené imunity, včetně nedostatku mikronutrientů a vitaminů, metabolických onemocnění a případně nemocí souvisejících se stresem.
Takové přístupy také přinášejí jasné zdravotní výhody v období mezi vypuknutím infekčních onemocnění. Jak ukázala reakce na Covid-19, je velmi sporné, zda trvalý dohled, uzavření hranic, omezení činnosti a hromadné očkování zlepšují výsledky, zatímco v jiných oblastech mají velké náklady, zejména pro lidi s nižšími příjmy. Na tomto základě WHO ve svých pokynech pro pandemii chřipky v roce 2019 nedoporučovala uzavírání hranic a další opatření typu „lockdown“.
16. Co můžete udělat vy?
Abychom mohli posoudit důsledky toho, kam se nás snaží dovést změny MZP (IHR) a doprovodná pandemická smlouva, musíme poodstoupit a položit si několik dalších základních otázek:
Připomíná tohle rovnost a demokratický proces, nebo totalitu?
Měli by mít úředníci WHO pravomoc vyhlásit ve vaší zemi stav nouze a diktovat opatření? Mají na to vliv jejich výsledky při zvládání nedávných epidemií a střety zájmů a politická orientace subjektů, které je financují a řídí?
Chceme společnost, jejíž chod mohou kdykoli zastavit nezodpovědní lidé, kteří pak mohou nařídit, abychom my a naše děti podstupovali týdenní testy a pravidelné očkování, jen proto abychom mohli jít do parku?
Proč je naléhavé omezit naši svobodu jednání a svobodu projevu právě teď, kvůli domnělým mimořádným událostem, které jsou historicky vzácné? Je tohle lepší a nezbytný přístup k životu ve srovnání s tím, co se uplatňovalo v posledních 100 letech?
Vyzýváme vás, abyste se o tom vzdělali a vytvořili si vlastní názor.
Doporučujeme vám, abyste se o své obavy podělili se svými volenými zástupci, místními představiteli a lidmi ve svém okolí.
Všichni budeme rádi, když se jakýmkoli způsobem připojíte k celosvětovému znepokojení ohledně tohoto procesu. To zahrnuje i podporu otevřené diskuse se sousedy a přáteli.
Svoboda není něco, co vám někdo udělí, je to vaše přirozené právo. Historie nám však ukazuje, že je také snadno ukradnutelná.
WHO se stala nástrojem těch, kteří by s námi chtěli manipulovat kvůli chamtivosti a vlastním zájmům. V předchozích epochách se lidé postavili těm, kteří se je snažili vykořisťovat a zotročit, vybojovali si zpět svá práva a zachránili společnost pro své děti. To, čemu čelíme, není nic nového; společnost pravidelně čelí takovým výzvám a překonává je.
Doporučená četba
Webové stránky WHO:
- Nultý návrh SZO CA+ k posouzení Mezivládnímu vyjednávacímu orgánu na jeho čtvrtém zasedání
- Webové úložiště změn MZP WHO
- Webové úložiště smluv CA+ WHO
Vybrané připomínky:
- Tahák pro zákonodárce týkající se WHO a mimořádných zdravotních událostí
- Změny mezinárodních zdravotnických předpisů WHO: Anotovaný průvodce
- Nejnebezpečnější smlouva, která kdy byla navržena
– Navrhované změny mezinárodních zdravotnických předpisů: Analýza
Původně zveřejnil server Brownstone Institute
Suggest a correction
