Organizace WHO se změnila a nyní je ohrožením
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) nás ujišťuje, že „pandemická dohoda“ (neboli „smlouva“) WHO neomezí suverenitu členských států. WHO věří, že tato slova poslouží k odvrácení pozornosti od reality. Ti, kdo řídí agendu neustálé zdravotní pohotovosti, hodlají dát více pravomocí WHO a státům méně. Tohle nastane vždy, když WHO vyhlásí „mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“ (PHEIC) nebo když se WHO domnívá, že nám taková situace může hrozit.
Navrhovaná smlouva WHO spolu s jejími „synergickými“ změnami Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR) mají za cíl zrušit staletí demokratických reforem, které založily suverenitu jednotlivců, a tím i jejich států. Diskomfort čelit této pravdě a složitosti, které to vyvolává, tak to poskytuje zástěrku potřebnou k prosazení těchto změn. Takhle chřadnou a umírají demokracie a svoboda.
Proč je těžké přiznat si realitu
Naše západní společnost je postavena na důvěře a pocitu nadřazenosti – my jsme vybudovali instituce, které řídí svět, a ony i my jsme dobří. Považujeme se za humanisty, zastánce veřejného zdraví, sjednotitele a proti-fašistické milovníky svobody. Považujeme náš systém za lepší než alternativy – jsme „pokrokoví, progresivní“
Pro pohodlné levicově smýšlející profesionály se středními příjmy je zapotřebí udělat pořádný skok k tomu, aby uvěřili, že instituce a filantropické organizace, jež jsme celý život obdivovali, nás nyní možná drancují. Naše společnost si zakládá na „důvěryhodných zdrojích“, mezi něž patří i WHO. Mezi další patří organizace našich hlavních médií. Kdyby nám naše důvěryhodné zdroje řekly, že jsme byli klamáni a rabováni, přijali bychom to. Ale ony nám říkají, že tato tvrzení jsou nepravdivá a že je vše v pořádku. Sám generální ředitel WHO nás o tom ujišťuje. Každý, kdo si myslí, že bohatí korporátní a soukromí sponzoři WHO a dalších zdravotnických institucí mají vlastní zájmy, takže by mohli uvádět ostatní v omyl a využívat je ve svůj prospěch, je konspirační teoretik.
Všichni jsme schopni věřit, že bohatí a mocní z minulých věků vykořisťovali masy, ale v současnosti se tomu nějak nechce věřit. Pokud jde o důkaz jejich dobročinnosti, spoléháme se na slova jejich vlastních propagačních oddělení a na jimi podporovaná média. Trestný čin nebo zneužití ve velkém měřítku je vždycky nějak výplodem historie a my jsme dnes přece chytřejší a osvícenější.
V posledních desetiletích jsme sledovali, jak jednotlivci hromadí bohatství odpovídající středně velkým státům. Setkávají se s našimi zvolenými představiteli za zavřenými dveřmi v Davosu. My pak tleskáme štědrosti, kterou obdarovávají ty méně šťastné, a tváříme se, že je to všechno v pořádku. Sledujeme, jak korporace expandují za hranice států a zdánlivě překračují zákony platné pro běžné občany. Dovolili jsme, aby jejich „partnerství veřejného a soukromého sektoru“ proměnilo mezinárodní instituce v dodavatele jejich zboží. Ignorovali jsme tento úpadek, protože nám to řekla jejich reklamní oddělení, a stali jsme se apologety zjevných autoritářů, protože chceme věřit, že nějakým způsobem konají „vyšší dobro“.
Zatímco školní dítě by mohlo prohlédnout tuto fasádu a vidět za ní konfliktní chamtivost, pro ty, kteří mají za sebou léta politické zátěže, síť kolegů, pověst a kariéru, je mnohem těžší přiznat, že byli podvedeni. Behaviorální psychologové, které dnes naše vlády a instituce zaměstnávají, tomu rozumějí. Jejich úkolem je, abychom my věřili důvěryhodným zdrojům, které oni sponzorují. Naším úkolem je dát přednost realitě před správným myšlením.
Přetváření WHO
Když byla v roce 1946 založena WHO, aby pomáhala koordinovat reakce na závažné zdravotní problémy, svět se vzpamatovával z posledního velkého záchvěvu fašismu a kolonialismu. Oba tyto společenské modely byly prodávány na základě centralizace moci pro vyšší dobro. Ti, kteří se považovali za nadřazené, budou řídit svět za ty pod nimi. WHO kdysi tvrdila, že se řídí jinou linií.
Od počátku roku 2000 je činnost WHO stále více diktována „stanoveným financováním“ Její sponzoři, mezi něž stále častěji patří soukromé a korporátní zájmy, jí nařizují, jak má s penězi, které jí poskytují, nakládat. Soukromý směr je v pořádku pro soukromé organizace propagující zboží svých investorů, ale je zjevně nefunkční pro organizaci, která se snaží nařizovat léky, uzavírat hranice a omezovat lidi. To pozná každý, kdo má základní znalosti historie a lidské povahy. Tyto pravomoci jsou však přesně tím, co změny Mezinárodních zdravotnických předpisů a nová smlouva zamýšlejí.
Místo toho, aby WHO zvážila alternativní přístupy, snaží se cenzurovat názory, které neodpovídají jejímu narativu, a veřejně očerňuje a ponižuje ty, kteří její politiku zpochybňují. Toto není jednání organizace, která zastupuje „nás lidi“, ani si není jistá, že dokáže ospravedlnit své jednání. Jsou to přívlastky, které jsme si vždy spojovali s intelektuální slabostí a fašismem.
Dopad WHO na zdraví obyvatelstva
Ve svých doporučeních pro pandemii chřipky v roce 2019 WHO uvedla, že „v žádném případě“ by se při zavedené pandemii nemělo provádět sledování kontaktů, uzavírání hranic, vstupní nebo výstupní kontroly nebo karanténa exponovaných osob. Napsali to proto, že taková opatření by způsobila více škody než užitku a neúměrně by poškodila chudší lidi. V roce 2020 ve spojení se soukromými a národními sponzory WHO podpořila prosazováním stejných opatření největší přesun bohatství v historii od nízkopříjmových k vysokopříjmovým.
Tím, že WHO opustila své zásady, ponechala miliony dívek napospas nočnímu znásilňování prostřednictvím dětských sňatků, zvýšila počet těhotenství mladistvých a dětskou úmrtnost, omezila vzdělávání dětí a zvýšila chudobu a podvýživu. Přestože většina těchto lidí je příliš mladá na to, aby je COVID trápil, a již mají imunitu, prosazovala masové očkování za miliardy dolarů, zatímco tradiční priority, jako je malárie, tuberkulóza a HIV/AIDS, se zhoršují. Západní média na to reagovala mlčením nebo prázdnou rétorikou. Záchrana životů nepřináší zisk, ale prodej zboží ano. Sponzoři WHO dělají to, co potřebují pro své investory, zatímco WHO dělá to, co potřebuje, aby její peníze protékaly dál.
Nové pravomoci WHO
Změny IHR omezí suverenitu každého členského státu WHO, který je aktivně neodmítne, a dají tak jediné osobě (generálnímu řediteli) přímý vliv na zdravotní politiku a svobodu občanů, což je nepopíratelné. Tak to stojí v tomto dokumentu. Země se „zavážou“ řídit se doporučeními, která již nebudou pouhými návrhy či radami.
WHO sice nemá policejní složky, ale na palubě jsou Světová banka a MMF a kontrolují velkou část vaší peněžní zásoby. Americký Kongres loni schválil návrh zákona, v němž uznává, že vláda USA by se měla zabývat zeměmi, které nedodržují IHR. Nejsme svědky bezzubých výhrůžek, většina zemí a jejich obyvatelé nebudou mít příliš na výběr.
Skutečná síla návrhů WHO spočívá v jejich aplikaci na jakoukoli záležitost související se zdravím, kterou prohlásí za hrozbu. Navrhované změny to výslovně uvádějí, zatímco „smlouva“ rozšiřuje působnost na „jedno zdraví (One-Health)“, což je pojem veřejného zdraví, jenž byl unesen a který může znamenat cokoli, co je vnímáno jako ovlivňující lidskou fyzickou, duševní nebo sociální pohodu. Nepřízeň počasí, neúroda nebo hlásání myšlenek, které lidem způsobují stres; zkrátka každodenní věci, s nimiž se lidé vždy vyrovnávali, tak nyní se stávají důvodem k omezování lidí a vnucování řešení diktovaných jinými.
Sponzoři WHO v podstatě vyrábějí krize podle vlastního přání a chtějí zbohatnout na neštěstí druhých, jako tomu bylo v době COVIDu. A to pod záminkou „zajištění naší bezpečnosti“. Jak WHO nevěrohodně trvá na tom, že „nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni“, takže odstraňování lidských práv musí být široké a dlouhodobé. Psychologie chování má zajistit, abychom se podřídili.
Tváří v tvář budoucnosti
Budujeme budoucnost, v níž dodržování autoritářského diktátu vynese návrat ukradených svobod, zatímco cenzura potlačí nesouhlas. Lidé, kteří si přejí vidět důkazy, pamatují si historii nebo trvají na informovaném souhlasu, budou v řeči WHO označeni za krajně pravicové masové vrahy. Do tohoto světa jsme již vstoupili. Veřejné osoby, které tvrdí opak, pravděpodobně nedávají pozor nebo mají jiné motivace.
Můžeme tento nový svět posedlý nemocemi pokorně přijmout, někteří možná dokonce přijmout platy a kariéry, které nám poskytuje. Nebo se můžeme přidat k těm, kteří bojují za prosté právo jednotlivců určovat si svou budoucnost, bez falešných veřejných statků kolonialismu a fašismu. Přinejmenším můžeme uznat realitu kolem nás.
Původně publikoval server The Brownstone Institute
Suggest a correction