Poradní výbor

Dr. Liz Evansová MA(Cantab), MBBS(Hons), DRCOG

Několik let pracovala jako lékařka (GP Registrar), poté se odhlásila a začala se věnovat komplementární medicíně. Posledních 12 let má soukromou praxi na částečný úvazek, kde navštěvuje pacienty s využitím holistického přístupu k výživě a energetické medicíně.

Spoluzakladatela a ředitelka britské Aliance za lékařskou svobodu – založena v říjnu 2020. Jsme skupina zdravotníků, vědců a právníků, kteří vedou kampaň za to, aby byla za všech okolností dodržována práva lidí na lékařskou svobodu, informovaný souhlas a tělesnou autonomii. Přední člen HART od jejího založení. Členka Poradního výboru pro vakcíny proti dětské krvácivosti (Children’s Covid Vaccine Advisory Council, CCVAC), který vede Dr. Ros Jonesová. CCVAC od května 2021 napsala řadu dopisů (MHRA, JCVI a nyní i premiérovi), v nichž vyjádřila vážné obavy ohledně podávání vakcín Covid zdravým dětem.


Prof. Alexandra Henrion Caude

Profesorka Caude je ředitelkou výzkumu ve francouzském Národním zdravotním institutu (INSERM) a zakladatelkou mezinárodního výzkumného institutu Simplissima. Její mezinárodně uznávaný výzkum se 150 publikacemi se již více než 20 let zaměřuje na to, jak se podněty z prostředí promítají do genetické informace. V poslední době se její zájem rozšířil o úvahy o obrovském podílu nekódující RNA na regulačních obvodech, a zejména o identifikaci variant, které by mohly ovlivnit genetická onemocnění.

Prvním mentorem doktorky Caudeové byl profesor Sir Alec Jeffreys, u kterého se naučila techniku DNA fingerprintingu. Doktorát z genetiky získala v roce 1999 na Univerzitě Paříž VII pod vedením profesora Axela Kahna. Postdoktorandské studium absolvovala na Harvard Medical School v Joslin Diabetes Center a v roce 1998 byla dosazena do funkce organizací Inserm, kde je v současné době jmenována ředitelkou výzkumu. Spolu s profesorkou Annick Clement založila první výzkumné oddělení dětské pneumologie v nemocnici Trousseau v Paříži. Poté vytvořila výzkumnou skupinu pro genetické choroby u dětí v laboratoři profesora Arnolda Munnicha v pařížské nemocnici Necker a byla ředitelkou GenAtlas, veřejné vědecké internetové stránky.

V roce 2013 obdržela cenu Eisenhower Fellowship. Vystupovala v pořadu „Věda pro vás k řešení“ spolu se 4 nobelisty v korejském Soulu a byla pozvána k prezentaci své práce o nekódující RNA na sympozia Keystone a do Královské společnosti. Je držitelkou tří patentů, včetně amerického patentu na mitomiRs pro úpravu mitochondriálního genomu, a spolupracovala se společností Miltenyi Biotec na výzkumu a vývoji v oblasti mitochondriálních preparátů.


Philipp Kruse

Philipp Kruse je švýcarský právník. Po kariéře v oblasti obchodního a ústavního práva zasvětil svůj život zpochybňování cesty, kterou se Švýcarsko – spolu s mnoha dalšími národy – ubírá. Vedl několik kauz v souvislosti s předpisy, které mají dopad na děti, ústavními spory a vede několik iniciativ na podporu aktivistů.


John Stone

John Stone je rodič autisty, bojovník za bezpečnost očkování a od roku 2010 britský a evropský redaktor webu AgeofAutism.com. John se zaměřuje na zkreslování událostí a vědeckých poznatků týkajících se autistické krize a vakcín. Již dvě desetiletí hojně přispívá do debaty o bezpečnosti vakcín a etice průmyslu v Británii a Americe.


Vera Sharav, autorka a zakladatelka Aliance pro ochranu lidského výzkumu

Veřejná obhájkyně lidských práv je zakladatelkou a předsedkyní Aliance pro ochranu lidského výzkumu (Alliance for Human Research Protection, AHRP ), která slouží jako informační zdroj a organizace hlídající zájmy veřejnosti, jejímž cílem je odemknout zdi utajení v biomedicínském výzkumu a zavést odpovědnost v tomto úsilí. Infomaily AHRP mají široký okruh čtenářů: čtou je lékaři a vědci, úředníci veřejného zdravotnictví, novináři, právníci a organizace na ochranu práv pacientů.

Mezi její úspěchy v oblasti obhajoby patří: pozastavení experimentu Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) s pesticidy (CHEERS) na dětech; což byla stížnost, jež vedla ke dvěma federálním vyšetřováním využívání dětí v pěstounské péči jako pokusných králíků při experimentálních testech léků a vakcín proti AIDS; pozastavení vakcíny proti neštovicím na dětech; pozastavení experimentu „předpovídání násilí“, který vystavil barevné newyorské chlapce ve věku 6-11 let fenfluraminu ; otevření veřejné debaty o etice experimentů vyvolávajících recidivu u pacientů se schizofrenií. Organizovala rodiny a oběti neetického výzkumu, aby společně s ní svědčily před Národním poradním výborem pro bioetiku (NBAC) – v souvislosti s neetickými experimenty na duševně postižených psychiatrických pacientech; tato svědectví vedla k oceněnému seriálu v Boston Globe, „Doing Harm: Research on the Mentally Ill“ – což nakonec vedlo k zastavení 29 klinických studií v Národním ústavu duševního zdraví (1999).

Paní Sharavová působila v pracovní skupině pro děti Národního poradního výboru pro ochranu výzkumu na lidech, kde jako jediná nesouhlasila s rozšířeným využíváním dětí ve vysoce rizikových lékařských experimentech. Svědčila před poradními komisemi pro veřejnou politiku, včetně Lékařského institutu – proti pokusům s pesticidy na lidech; proti výzkumu drog ve věznicích; na četných slyšeních FDA, proti zneužívání psychotropních léků pro děti.

Byla pozvanou přednášející na různých odborných a akademických fórech: Světová federace vědeckých novinářů, Londýn; program National Academy of Sciences Policy Fellow a National Public Health Association – screening duševních chorob; Consumers Institute for Medicines and Health, Stockholm – nadměrná medikace amerických dětí; Columbia University; NY Hospital, Cornell; americké vojenské lékařské etické fórum; University of Texas.


Dr. Nicole Delépine

Doktorka medicíny, dětská lékařka a onkoložka, Nicole Delepine je vdaná za doktora Gérarda Delépina a je matkou dvou dětí. Vedla oddělení pro léčbu rakoviny dospívajících a mladých dospělých v nemocnici Raymonda Poincaré v Garches (92) až do jejího uzavření. Jako nemocniční lékařka na plný úvazek bojuje Nicole Delépineová již 20 let za zlepšení péče o pacienty s rakovinou. Je autorkou přibližně stovky původních článků na toto téma a v posledních letech přednáší v průměru 15 příspěvků ročně, z nichž 2/3 jsou prezentovány na mezinárodních konferencích. Výsledky její práce byly potvrzeny v zahraničí a jsou inspirací pro mezinárodní léčebné protokoly. Nicole Delépine má v oblasti nádorů kostí a měkkých tkání mezinárodní a značné renomé.

Profesně Nicole Delépine neustále bojuje za demokratizaci nemocnice a za to, aby pacient byl v centru zájmu nemocničních lékařů a administrativy. Nicole Delépine si svými znepokojivými postoji vysloužila nepřátelství některých kolegů, kteří se nedávno rozhodli její oddělení, jež patřilo k nejaktivnějším v nemocnici, zrušit. Pouze díky akci rodičovských sdružení, jako je A.M.E.T.I.S.T., opakovaným intervencím volených zástupců pařížského regionu a zprávám četných novinářů se podařilo z vedení AP-HP vymoci řešení v podobě přesunu do nemocnice Raymonda Poincarého v Garches (92). Členka poradního výboru Aliance pro ochranu lidského výzkumu.


Dr. Gérard Delépine

Onkolog, ortopedický chirurg a statistik v nemocnici Raymonda Poincaré v Paříži. Dr. Gérard Delépine vyvíjí od 80. let 20. století inovativní chirurgické metody, které se zabývají nádory kostí a měkkých tkání. Nezávislý a kreativní tým lékařů na oddělení dětské onkologie (POU) získal mezinárodní renomé díky kombinaci pokročilé individualizované chemoterapie a konzervativní chirurgie. Podpůrné, aktivistické sdružení rodičů, intervence politiků, četné reportáže novinářů a podpora mnoha francouzských i zahraničních lékařů umožnily POU v průběhu desetiletí vzdorovat farmaceuticky ovlivněným, protokoly diktovaným postupům léčby rakoviny. Člen poradního sboru Aliance pro ochranu lidského výzkumu.

Tento francouzský manželský tým Nicole a Gérarda bojuje již 30 let proti francouzské zdravotnické byrokracii ve prospěch pacientů s rakovinou a ve prospěch ošetřujících lékařů, kteří byli odsunuti na vedlejší kolej vládními byrokratickými protokoly léčby rakoviny ovlivněnými zájmy farmaceutických společností. Doktoři Delépineovští bojují za zlepšení možností léčby a péče o pacienty s rakovinou; berou v úvahu nejen reakci nádoru, ale také reakci organismu na léky a předepisují individuální úpravy dávek chemoterapie podle potřeby.

Doktor a doktorka Delépine jsou otevřenými kritiky státem diktované lékařské „tyranie“ ve Francii; kde regionální zdravotní agentury diktují protokoly léčby rakoviny, které jsou formulovány tak, aby zvyšovaly zisky průmyslu léčby rakoviny; protokoly a screeningové kampaně, které prokazatelně poškozují pacienty. Jako příklad uvádějí 25letou kanadskou studii úmrtnosti na rakovinu prsu zveřejněnou v BMJ. Studie prokazuje, že screening prsu nesnížil míru úmrtnosti – jak se všeobecně tvrdí – naopak vedl k nadměrné diagnostice rakoviny prsu, což mělo za následek zbytečné operace.

Nejnovější oblastí, na kterou se lékaři Delépineovští v oblasti výzkumu rakoviny zaměřují, je rakovina děložního čípku a její screening a tzv. preventivní vakcína.

V knize Hystérie Vaccinale (2018) vysvětlují, že rakovina děložního čípku je vzácná a v zemích s vyššími příjmy, kde se k rutinnímu screeningu rakoviny děložního čípku používají PAP stěry, jí lze z 80 % předcházet. V USA je úmrtnost na rakovinu děložního čípku nižší než 1 % – 0,7 %. Rakovina děložního čípku není naléhavým případem.

V knize Gardasil: Víra a propaganda versus tvrdé důkazy (2019) uvádějí lékaři Delépineovi výsledky své analýzy celosvětových důkazů o výskytu rakoviny děložního čípku zdokumentovaných ve vládních registrech Austrálie, Velké Británie, Norska, Švédska a Francie. Analyzovali údaje před očkováním vakcínou proti lidskému papilomaviru (HPV) Gardasilem, vyráběným společností GlaxoSmithKline, a po něm. Gardasil byl široce a agresivně propagován jako vakcína pro prevenci rakoviny. Doktorka Nicole a doktor Gérard Delépinovi porovnávali výskyt rakoviny děložního čípku v období před očkováním – od roku 1989 do roku 2007 – a výskyt rakoviny děložního čípku po očkování vakcínou Gardasil. Uvedli svá na důkazech založená vážně znepokojivá zjištění: během éry screeningu PAP stěrů (1989-2007) se výskyt rakoviny děložního čípku snížil o 50 %. Od roku 2007, po povolení uvedení přípravku Gardasil na trh, byl ve všech zemích s vysokou proočkovaností (Austrálie, Velká Británie, Norsko, Švédsko) pozorován „obrat trendu“. Jejich analýza vládních databází ukazuje paradoxní nárůst výskytu rakoviny, který se objevuje 3 až 5 let po očkovací kampani. Tento nárůst se týká téměř výhradně nejvíce očkovaných věkových skupin.